MĚSTO HRAJE
Listopad 6, 2017
TUTOVKY
Prosinec 19, 2017
Zobrazit vše

JAK SE NEPOTKALI

Tento příběh skutečně vstal z popela, aby se mohl zapsat a žít ve vzpomínkách či podivné próze, jako je tato. Aby se na ně dva nezapomělo nebo v dobrém vzpomínalo. Trapné klišé se stalo na malý mžik realitou, která se proměnila jako noc v den a stejně tak rychle utekla do tmy. Nikdy nejde zachytit přesně okamžik kdy se rozbřeskne nebo se strom obalí listím, kdy slunce vykoukne po dlouhé zimě a promění vše okolo sebe. V tomto období se také odehrál příběh očí. Pohled, který se ještě včera na vás díval vřele a už nikdy se tak znovu nepodívá. Oči, za nimiž je už dávno jiný člověk.

Potkali se dvoje oči. Jedny byli otevřené, protože nechtějí být ustrašené a sevřené konvencí. Ty oči žijou nadšeně ze všeho, co je obklopuje a nejsou semleté patosem. Ty oči chtěli hladit pohledem, naslouchat, vnímat a být otevřené všemu co přinese osud. Ty druhé, podobně krásné byly trochu zaslepené svým vlastním světem, který tak trochu neomaleně omlouvaly nejrůznějšími bludy, běsi a hlavně minulostí. Oboje se sobě podobaly avšak odlišné odstíny se nakonec nedaly považovat za jedno a totéž. Vlatně se dost lišily. Oči, které zářily, hořely touhou po poznání a pak náhle vyhasly. Oči mluví. Opilé oči se podívají vyzívavě a mluví co se jim zlíbí. Jedny se už unavily okolnostma, druhé únavou ze smutku těch druhých. Jak se dá jen slovy popsat a vystihnout vše, co si ty dvoje oči řekli, udělali a společně zažili… Jak se dá soudit, které oči jsou pravdivější? Každé se dívají jinak s jinou laskavostí.

Jestli se tyto oči ještě někdy společně potkají, tak to bude pohled, který znají jen oni dva. Pohled, ze kterého se pozná, že se mají rádi, avšak se na sebe neumí zpříma podívat. Léto se proměnilo v další období a oči zmizeli v dálce, která se jen taknneukáže na obzoru. Občas nečekaně vykouknout jako vzpomínka, která se živě přehraje a pak se vytratí jako letní sen.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *