ZRODILO SE…
Prosinec 21, 2018
RETRO KOKTEJL
Leden 26, 2019
Zobrazit vše

LEDEN

Je už skoro konec prvního měsíce leošního roku a já stále nepubikovala nic o tom, co za vánoční dárky jsem dostala, nic o silvestrovské melancholii, dalších narozeninách, 8.výročí s Karlem anebo rekapiulaci loňského roku. Ani to neplánuji. Ohlédnutí za uplynulým rokem jsem dala do feedu na Instagramu a pro ty, kteří to nestihli za oněch 24 hodin – mám to stále na profilu.

Blog jsem se v posledních letech rozhodla vůbec nezaplavovat zbytečnostmi a svým soukromím. Sdílím většinou pozitivní věci, nekritizuji a ani se nenavážím do druhých a píši sem nikoliv odbornou literaturu, ale své a pouze mé názory (i když můžou být absolutně mimo realitu) a v posledních měsících také převážně svůj styl. 

Když jsem už zmínila názory, tak mi dovolte, abych vytáhla historku z minulého týdne. V prosinci jsem se zmínila ve článku ZRODILO SE…, že bych třeba jednou ráda pochovala štěňátka mé milované australačky Amy. Na Facebookové skupině tohoto plemene se rozpoutala bouře. Důvod byl jednoduchý – nevole o úvaze nad štěňaty, když má fenka neprošla řádnou kontrolou v podobě výstav, které do určité míry zajišťují odborné posouzení zdravotní stránky zvířete, ale i estetické kvality. A v neposlední řadě pozastavení nad mými pozitivními výroky, které jsou ověřené odbornou literaturou.  

Nebudu příliš zabýhat do detailů a rozepří, ale zamyslela jsem se nad vzniklou situací a došlo mi, že každý zvířecí tvor má přeci svou originální krásu. Každá domácnost má své návyky, zvyky, názory a tak si říkám, kdo si sakra dovoluje skrz tenhle otevřený internet (chápej Facebook, Instagram apod.) poučovat druhé co by měli, jak by měli a neměli? Je pochopitelné, že na snadě byla obava z křížení jedinců, kteří nejsou dokonale zdravý a krásný a mohli by tak narušit podstatu rasy, ale všechno má své hranice! Na světě se dějí opravdu hrozné věci – od děsných lží, přírodních katastrof, týrání zvířat nebo dokonce lidí, brutálních vražd až po teroristické útoky. Myslím si, že je naprosto vpořádku, že někteří lidé si našli pejsky jako své životní parťáky a žijí jimi i s nimi, ale vy přeci také svému sousedovi neříkáte, zda jeho dítě by mělo mít pokračovatele rodu anebo jak ho mají vychovávat!? Poučovat a atakovat druhé, kontaktovat je a soudit nebo jim dokonce za jejich názor nadávat… Každému  jedinci náleží leda tak uvažovat nad sobou samotným samotným nebo nad svými nejbližšími. A proto lidé bděte! A starejte se hlavně o ty své.

Detaily jsou důležité a leckdy překvapí. Např. mě potěšil tento řetízek s drobnou hvězdou, který byl součástí halenky. Kombinace provázkových a nadčasových kovů je u náramků také stále více populární. 

A teď trochu z jiného, pozitivnějšího soudku. Ten, kdo mě zná anebo mě alespoň nějakou dobu sleduje na sociálních sítích ví, že jsem velká milovnice módy a neřídím se žádným stylem, trendem anebo zásadami. Prostě oblékám a kombinuji co se mi zlíbí a hezky nosí. O to více si vážím toho, že můj manžílek si občas troufne zajít na nákupy, které za normálních okolností absolutně nesnáší a neobratně zaloví mezi štendry, co by se mi asi tak mohlo líbit. S touhle halenkou od Scotch and Soda se teda fakt STREFIL! Moje gusto, barvy, vzory… Prostě kombinace a koktejl všeho, co zbožňuji! Jo a ty pravý martensky jsou z Camdentown a jsou taky od něj – tentokrát byl hodně štědrý. Tohle je prostě oběť lásky a o to víc si toho cením!

¨

Detail na vzorovanou halenku z hedvábí. Květinové vzory v kombinaci s proužky jsou teď děsně IN a já se poměrně načekala, než tohle eklektické bláznoství přijde do módy. Nosila jsem podobné kreace již před pár lety.

Na focení samozřejmě nesměla chybět a slídit okolo kamery moje Amy. Že roste před očima ani komentovat nemusím.

Tašku ve zlaté barvě jsem pořídila v povánočních slevách na letišti v butiku Ted Bakera. Jedná se o můj druhý kousek plastové kabelky, která je praktická do deštivého počasí. Bordó martensky v provedení polobotek se mi zdála zábavná kombinace. Vybrala jsem si je během svého londýnského výletu koncem loňského roku.

Foto kredit: Monika Hánová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *