Když jsem koutkem oka zahlédla casting na focení lookboku a tak jsem věnovala pozornost detailům jako CO, KDY, KDE (v US byste taky mohli jet až do LA či Filadelfie) a když okénko v diáři zelo prázdnotou a dychtilo po práci, tak jsem zjišťovala ZA KOLIK nebo PRO KOHO. Překvapila mě poměrně rychlá odpověď (v Americe se není čemu divit, když tě chtějí, ozvou se třeba do dvou minut) a tak jsem druhý den stála v ateliéru v Midtown ve 35.patře, okolo mě mrakodrapy a spousta krásných šatů. Nadšená PR manažerka lítala okolo mě a návrhářka zase bláznivě střídala a zkoušela na mě jeden model za druhým. Překvapila jsem sama sebe. Všechny modely, ačkoliv v castingovém postu bylo napsáno „standart agency models prefer“, mi seděly jak ulité a tak jsem si zase jednou v duchu řekla, že to je osud a i když mám spíše velikost 38, tak to tak zkrátka mělo být! Už podle jména Julia Seregina a přízvuku jsem tušila, že se jedná buďto o holku odněkud z východu a tak jsem se nesměle na konci naší schůzky zeptala (podle uvolněné a přátelské atmosféry jsem vycítila, že si to můžu dovolit), odkud že to vlastně je a jak dlouho v NYC žije? Naše sympatie se prohloubily, když jsem potom, co jsem se dozvěděla, že pochází z Ruska, promluvila ai třemi větai něco v ruštině, kterou jsem tedy musela lovit hodně hluboko v mozkových závitech!
Julia Seregina žije v Americe řadu let, vlastně by se dalo říci, že tam jaksi zakotvila. Přes řeku v New Jersey má ateliér, ale také rodinu. Daří se jí a má neskutečný dar pro detail. Její minimalistická kolekce pro AW18, kterou si můžete i na mě prohlédnout si zakládá na kvalitních materiálech, jednoduchosti, eleganci a pohodlnosti. Když jsem jedno letní sobotní ráno nastoupila na plac, tak jsem si ani u make upového stolku neužila příliš hýčkání a zkrášlování. vše mělo být jednoduché a přirozené. To samé platilo pro pózování. Měla jsem zaujmout neutrální výraz a ten na tváři udržet celý den, tedy žádné americké úsměvy!
Jak jsem se v pánských modelech cítila? Báječně! Musím říci, že tenhle styl mi prostě sedí. Občas si v něm také ráda vyrazím do společnosti a tak není divu, že lookbook sklízí pozitivní ohlasy! A můj nejoblíbenější model z kolekce? Musím uznat, že kalhotový kostým s modrým pruhem, který si můžete prohlédnout níže by byla asi má volba. I když lososový komplet se skladem není také vůbec špatný, co říkáte?
A tak je na světě lookbook! Doufám, že se vám líbí stejně jako mě a než se s vámi „rozloučím“, tak vám ještě prozradím jednu zákulisní pikantnost! I když na fotkách se může zdát, že jsme fotily v nějakém vymakaném prostředí industriální budovy, tak se mýlíte. Měly jsme vyhrazenou pouze jednu stěnu cca 3m2 a tam to celé vznikalo! Výsledku to ale, myslím, neubírá a já naopak cením, jak se z komára dá udělat velbloud.
Musím říci a trošku se i načepýřit, že tato hezká práce a zakázka byla už mou druhou během velmi krátké doby (v rozmezí asi čtyřech dnů). Cítila jsem se prostě dobře! Co více také člověk potřebuje, než žít ve skvělém městě, mít bezvadnou práci, která ho baví a ještě k tomu živí! A ten pocit uvědomnění si, že na mém místě by mohl stát zástup modelek, které by takový job braly všema deseti. Zkrátka „Dreams come true…„!
Foto credit: Yuliya Levit