TÝ(DNY) LETÍ
Červenec 9, 2015
KDO VYMYSLEL PÍT DVĚ KAFE VEČER?
Červenec 11, 2015
Zobrazit vše

OHLÉDNUTÍ ZA JUBILEJNÍMI VARY

11692963_10207336113665204_203699809_n

 

Zachyceno při procházce na kolonádě

11713377_10204661639968686_1473194686_n

Výhled z našeho apartmá – nebylo si na co stěžovat

 

 

Každým rokem koncem divadelní sezóny dostávám zpravidla už v polovině června dotazy typu: „A co Vary? Jedete letos?“, „Otřesou se Vary v základech?“ nebo „Chystáš se na Vary?“. A téměř vždy odpovídám stejně: „Ne.“ Karlovy Vary si pamatuji jako tzv. baťůžkářka (na tento titul jsem pyšná), která shlédla za den nejméně pět filmů, snědla halušky u stánku poblíž Thermalu a pařila v Aeroportu s umělcema. Jednou se mi „poštěstilo“ se vecpat na nějaký večírek, takže jsem ze svého spacáku v tělocvičně vytáhla róbu, hrozně jsem se zmalovala a hrála si na královnu večera. Po několika letech jsem se však nechala přemluvit barvitou představou, kterou mi líčila má nejlepší kamarádka v Le Caveau u sklenky vína a nad talířkem dobrých sýrů. Tvrdila mi, že na KVIFF dávají ty nejlepší světové filmy a taky, že se tam potkám s přáteli, které běžně v průběhu sezóny nepotkám. Lákání pokračovalo slovy, že si společně na úspěchy i neúspěchy připijeme ještě lepším vínem, než pijeme teď a že si pochutnáme na mnohem větších dobrůtkách, než jíme teď… Tak nevím, zda to byly ty sýry, které mi tak chutnaly nebo představa, že si obléknu vlastnoručně navrhnuté šaty, které jsem si loni nechala ušit v Hoi Anhu, ale prostě a jednoduše jsem této představě podlehla. Slíbily jsme si však, že se každý den koukneme alespoń na jeden film a až potom možná zabloudíme na jeden večírek – nejsme přece žádné pipiny, které by se jezdily do Varů pouze a jenom fotit, né!?

 

 

11717097_10207336113305195_499247558_n

Momentka zachycená v BeautyLounge FranckProvost, který se postaral jak o vlasový styling, tak líčení

 

 

To jsme ovšem dodrželi částečně, jelikož hned první den, respektive večer jsme přijeli pozdě, takže jsme se oblékli a vyrazili na zahajovací večer do Hotelu Thermal, posléze na afterparty do Puppu a večer jsme zakončili v Becher’s baru. Končili jsme okolo šesté hodiny ranní se slovy, že zítra na film určitě jdeme!!!

 

 

 

   DEN I.

dzujnm

Černá róba i květované hedvábné šaty Pietro Filipi

 

 

Na zahajovací večer jsem oblékla nejenom sebe, ale také svého muže Karla Heřmánka ml. a herečku Marii Kružíkovou. V pozvánce stálo black tie, takže pro Karla celkem jasná volba fraku od návrhářky Jany Berg, s vlastnoručně!!! uvázaným motýlkem a my děvčata sáhly po róbách z dílny Pietro Filipi. Nikdo na nás podivně nekoukal, až na pár mužů, u kterých by se jejich lačný pohled dal spíše považovat za formu ocenění, že jsme dress code splnily.

 

 

fzhghjk

Selfie z koncertu Lucie a večírku Moser, kde jsme se sešly v zajímavé sestavě – Marie Kružíková, Eva Josefíková a já 🙂

 

DEN II.

kjfdfuk

Paparazzi plátek Femme Armeria útočí! Exkluzivní fotky a neretušované fotky Richarda Gera! Žádné faux paux bohužel neproběhlo… 

 

 

 

 

Když jsme se znovuzrodili asi ve dvě hodiny odpoledne, zkolilo nás neskutečné vedro. Na okamžik jsem si myslela, že jsem se během spánku stačila transportovat do Afriky, ale ruské zvuky za dveřmi hotelového pokoje mě ujistily, že se stále nacházím v Karlových Varech. Rozhodli jsme se tedy přesunout do klimatizovaného kina podpořit našeho kamaráda režiséra Tomásze Mielnika, který v sobotu uváděl v české premiéře svůj film Cesta do Říma. Film nám zvedl náladu a tak jsme se to vypravili oslavit do sklárny Moser, kam jsme byli pozvaní na přehlídku a večírek Beaty Rajské. Prostory byly více než zajímavé. Zajímavé bylo také uskupení, ve kterém jsme se tam sešly. Nebudu to protahovat – končili jsme opět nad ránem, tentokrát ve Finlandii baru u Thermalu. Nesmím zapomenout zmínit fakt, že jsem potkala Richarda Gera, když jsem se nechala česat v Beauty Lounge FranckProvost, který sídlil v Hotelu Pupp. V tu chvíli jsem si poťouchle zamumlala: viděla jsem tady už všechno – můžu jet domů!

 

 

 

dzknm,

Selfie ovládly Femme Armeria

fghjm

 

Šaty a oblek Pietro Filipi, šaty na Marii Kružíkové z Mohita

DEN III.

 dfghjkm

 

 

 

Do třetice všeho dobrého – i zlého. Začnu raději tím druhým ať to mám za sebou… a to sice faktem, že jsme se nedostali ani na jeden film. Částečně kvůli naší lenosti a dalším hlavním důvodem bylo, (ten vyzní mnohem lépe) že o lístky je enormní zájem, jelikož přeci probíhá 50.ročník festivalu! Otevřela jsem svou nažloutlou obálku, ve které byla třetí – poslední pozvánka na večírek UniCredit banky, kde byl kromě lákavého programu napsán creative chic dress code. Pozvánka mi omylem vyklouzla z ruky, ale po dopadu na zem se neproměnila v šaty jako Popelce, ale zůstala stejnou pozvánkou, nijak extrémně nezměněnou, jakou byla před okamžikem… Co se dalo dělat. Vytáhla jsem proto své třetí šaty, které jsem si v záchvatu asi deseti minutového balení hodila do kufru. Ocenila jsem především jejich vlastnost nemačkání se. O obličej a vlasy se mi opět postarali v BeautyLounge FranckProvost, za což jim do třetice všeho dobrého děkuji! Účes i make up vydržel do ranních hodin, takže tento salón s jejich službami můžu do budoucna jenom doporučit! Rozhodli jsme se tančit v dešti (respektive v bouřce) opět ve Finlandii baru, kde to na nás nebylo ani předražené, ani příliš posh.

 

 

 

4v

Model creative by Nikol Kouklová made by nejmenovaná švadlena v Hoi Anhu/Vietnam

dtzhnm

Má kamarádka Marie Kružíková mě doprovázela, stejně jako můj muž na všechny akce – i na filmy! 🙂

 

 

 

FA ŽHAVÝ TIP!

Pokud na vás rozžhavené dlažební kostky v tropických vedrech budou přespříliš, zkuste se jet vykoupat 10min. od Karlových Varů do Velkého rybníka! V kiosku U Páji je v nabídce Aperol, cappuccino i šampaňské – nebude vám tedy rozhodně nic scházet!

 

eva

Z našich výrazů je patrné, že jsme měly radost jako malé holky

 

 

 

 

DEN IV.

 

Naše skóre čítalo tři večírky, asi čtyři afterparty, jeden rybník, ale pouze jeden jediný ubohý film! Nemohli jsme takto zostuzený z Varů odjet a říkat všem našim přátelům, které jsme samozřejmě nepotkali, že jsme jeli do Varů jenom pařit – jak by toto vypadalo?! Takže čtvrtý den jsme řádně vstali, dali si v našem hotelu poprvé snídani a vyrazili k nástěnce, která sídlí před vchodem do Thermalu. Tímto blahořečím tomu, kdo jí vynalezl, jelikož jsme sehnali lístky na všechno co jsme ten den chtěli vidět! Trvalo to sice asi dvě a půl hodiny, ale stálo to za to! Dali jsme si nálož filmů promítaných po sobě – HUMR, ŠUM STROMŮ a ČERVENÝ PAVOUK. Aby ty počty vyšly, musela jsem odmítnout pozvání do Elle BeautyLounge, kam mě zvala sypatická klientka Jana na skleničku šampáňa a úchvatné róby, což mě tedy zpětně mrzí, ale není všem dnům konec! Uzavřela bych můj Karlovarský článek tím, že jsem za tři noci a tři a půl dne strávené na festivalu viděla čtyři filmy, tedy jeden a čtvrt filmu za den! Mé filmové skóre není obdivuhodné a proto se budu muset dost možná zúčastnit i dalšího ročníku, který bych ráda vedla stylem 5:1! 🙂

 

 

 

 

Foto by: Sony Xperia Z3 Compact, profimedia.cz

2 Comments

  1. Zuzka napsal:

    Moc vám to s manželem slušelo, ty černé šaty jsou překrásné, ty ostatní taky ale ty černé jsou top 🙂 Ještě jednou gratulace k svatbě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *