KOSMO
Prosinec 16, 2018
LEDEN
Leden 21, 2019
Zobrazit vše

ZRODILO SE…

Klíště! Jak již asi víte, rozšířili jsme naší Hermanos rodinku o nového člena. Přišel k nám uzlíček se jménem Amaretta Eleanor’s Wild Heart a my na ní začali volat jednoduše Amy. Jméno jsme vybírali pečlivě. Listovala jsem psíma kalendářema, hledala i v astrologii, Shakespearově dílech, ale i vzpomínkách, protože jsme chtěli dát našemu pejskovi jméno, které tak nějak vychází z toho co milujeme a s čím jsme spjati. Nakonec to byl velmi rychlý proces, protože má rodina (od které jsme si štěňátko brali) v dobré víře začala štěně řádně socializovat a trénovat na oslovení „Amíí“. Rozhodli jsme se psici příliš netrápit a zvolili jsme jméno, které se podobně vyslovuje a jen trochu  jinak píše. Chlupáč s náma tráví už dva a půl měsíce a zvykáme si na sebe náramně! První noc jsme výchovně spali na zemi a tu druhou už s náma spala v posteli. Co naplat, psím očím a malému chlupatému medvídkovi prostě neodoláte! 

Abych začala ale úplně od začátku, tak jsme se nezbláznili a nemysleli si na pejska, když cestujeme každý druhý měsíc po světě. Ta náhoda si našla nás. Sestra má fenku Australského ovčáka Eleanor. Krásná psice s blankytně modrým pohledem v první polovině srpna přivedla na svět osm štěňátek. V pelíšku se to hemžilo černou, hnědou, bílo černo zrzavou a bílo hnědo zrzavou barvou. Rodinné konverzace v tu ránu zaplavily rozkošné fotky s tím či oním chlupáčem a tak i my, když jsme přiletěli na konci prázdnin zpět do Prahy, tak naše kroky směřovali k ohrádce roztomilosti. Nejprve jsem pomýšlela na fenečku, která se zbarvením srsti jako jediná podobala mamince, ale po malé chvíli už moje ruce hladili bílo hnědo zrzavé štěndo, které ke mě neustále upíralo kukadla a při každé návštěvě se zamnou drápalo. Zamilovanost byla na světě. Teď ještě vymyslet dost dobrý důvod, kterým přemluvím Karla.

Trvalo mi to asi tři týdny, kdy jsem uplatňovala vydírací techniky na svého manžela i své okolí. Amy byla dokonce už jednou udaná, protože mé sestře došla trpělivost a argumentovala tím, že stejně budeme neustále jezdit do USA a tak není vhodný čas pro pořizovaní psa. Pohádala jsem se s půlkou rodiny, která na mě koukala ještě podivněji, než když jsem jim onehdá oznamovala svůj přesun na druhou stranu zeměkoule. Jak ale vidíte – prosadila jsem si svou a v tuto chvíli můžu říct s čistým svědomím, že nikdo z obou rodin nelituje, protože se Amy stala miláčkem úplně všech! A jde to jinak, když na vás upře ty hráškově zelená očička plná něhy a lásky?

Když jsem si byla jistá na sto devadesát procent, že součástí naší domácnosti bude za dva týdny tenhle plyšák, začala jsem si googlovat všechno o původu plemena, charakteru a povaze téhle rasy, přirozených instinktech a samozřejmě i nejlepší metodě výchovy i když mi bylo jasné, že v praxi si cenné rady můžete strčit leda tak za klobouk.

Následovaly návštěvy eshopů a řešení výbavičky. Celkem jsem se podivila, když jsem objevila laky na drápky, paruky, haloweenské kostýmy a další zbytečnosti. Probádala jsem skutečně vše podrobně od těch luxusnějších značek jako Hunter, kde bych asi nechala dvě výplaty, abych pořídila vše, co do začátku potřebujete. Průzkum jsem dělala také na serverech Spokojený pes, Psí ráj, Pet Center, ale také mega eshop se vším možným Mall.cz. Když tu jsem narazila na nenápadný web s názvem BeCydog! Přišlo mi celkem sympatické, že vás neuhánějí k okamžitému nákupu, ale můžete si vše, co si naházíte do nákupního košíku zaslat na email s tím, že v nákupu můžete pokračovat jiný den anebo si nechat projít hlavou, co je skutečně nezbytné a čím jste se nechali při vašem nákupu unést. Design/kvalita/výkon/cena byla pro mě asi tím nejdůležitějším faktorem v rozhodování, kde své peníze nakonec utratím. Coby pejskař mám něco za sebou a vím, že nemá cenu investovat do dražších produktů, protože v prvních měsících se hold prochází stádiem devastace a s tím se musí počítat.

A tak se sžíváme, mazlíme, učíme a žijeme si spolu. A zatím nám to jde výborně! Musím konstatovat, že Australáci jsou skutečně tak chytří a učenliví, jak se o nich všude píše. Mám zkušenosti s poslušným sharpeiem, umíněnou chivavou, prožraným yourkshirem, labradorem dezerťákem, pohodovým maltézským pinčem, ale mám takové tušení, že jsem si své plemeno našla právě v australákovi a doufám, že v naší chovatelské stanici Eleanor’s Wild Heart v něm nějakou chvíli budeme poračovat. Čeká mě tedy co nevidět pár výstav, které v případě, že vše bude vpořádku, Amynku uchovní. I kdyby nebyla šampiónka, tak pro nás stejně bude nejkrásnější mazlička pod sluncem! Ono to v naší rodině s tím chovem tak horké není. Máme za to, že fenka by jednou v životě mohla mít štěńátka a vyzkoušet si tak svou roli matky, která je zkrátka od přírody přirozená, ale žádný velechov nečekejte. Nesouhlasím s nějakým strháváním feny z důvodu výdělku.  Psa si do rodiny pořizujeme jako parťáka. Tak nám držte palce – za pár let možná budu publikovat rozkošné fotografie potomků!

Foto: Monika Hánová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *